Rakve, rakve, hýbejte se! (Rakve na Barbadosu)

7. srpna 2010 v 19:49 | 14laura |  Tajemnná místa
Rakve, rakve, hýbejte se!

Na barbadoského hrobníka přicházejí mrákoty, když 24. srpna roku 1943 otevře sto let zapečetěnou hrobku Sira Evana McGregora. Spolu s dalšími lidmi zkoumá její obsah a nevychází z údivu. Těžké rakve s nebožtíky jsou totiž úplně jinde, než kde mají být! V kryptě je zároveň velký nepořádek. V ten okamžik se zřejmě všem přítomným ihned vybavují podobné případy ze začátku 19. století. Také tehdy došlo ve zdejších hrobech k přesunům nebožtíků. Co se to na karibském ostrově Barbados děje? Proč se ve zdejších hrobech samy pohybují těžké rakve?

Řemeslníkům se nedaří hrobku otevřít. Odsunutí obrovské kamenné desky za dveřmi do krypty totiž brání hromada suti. Kde se tady vzala? Odpověď na tuto otázku přichází, až když lidé odklidí část hromady cihel a malty. Zjišťují, že vstup blokuje těžká olověná rakev, vážící asi jako osobní automobil. Stojí podivně opřená o zeď. Takhle ji zde ale přece nikdo nemohl nechat? Jak se tedy rakev dostala až ke dveřím, kde pobořila zeď? Vždyť podle dochovaných plánů pohřebiště se má nacházet na druhé straně místnosti! Může se 1324 kilogramů těžká olověná schrána sama přesunout? Jaký silák zde manipuloval s rakvemi, když do krypty za posledních sto let nikdo nevstoupil?

Zednář šokuje zednáře

Hrobka sice patří Siru Evanovi McGregorovi (†1841), ale důvodem jejího otevření nejsou jeho ostatky. Spolu s ním, ale v jiném výklenku, je totiž pohřben také zakladatel barbadoské zednářské lóže Alexandr Irvin (1694 - 1743). A právě místní svobodní zednáři nyní touží vyzvednout jeho ostatky, protože je zřejmě chtějí důstojně pohřbít. Zdejší úředníci jim dlouho nechtějí otevření hrobky povolit. Vždyť mrtví si zaslouží klid! Nakonec ale podlehnou nátlaku a s vyzvednutím ostatků souhlasí. K rozpečetění vchodu dochází v úterý 24. srpna 1943 odpoledne. U vstupu do krypty se sejdou dělníci ze hřbitova a několik členů zdejší lóže svobodných zednářů. Je třeba otevřít dřevěné dveře a odsunout těžkou kamennou desku. Činí jim to velké potíže, ale nakonec se do krypty přece jen dostávají. Je v ní neuvěřitelný nepořádek. McGregorovu rakev nakonec objeví mezi úlomky cihel, opřenou na výšku o zeď. Irvinova rakev zde ale není! Kam více než tunu těžká kovová schrána pokrytá olovem zmizela - a navíc ze zapečetěné hrobky?

Mizí beze stopy!

Svobodní zednáři jsou zděšeni. Kosti zakladatele jejich lóže zmizely neznámo kam. Jak se někdo dostal do pohřební komory, do níž vede jediný vstup po krátkém schodišti, a neporušil přitom pečeť na dveřích? Ještě větší záhadou je způsob manipulace s těžkými rakvemi uvnitř nevelké krypty. Bez jeřábu by se to asi neobešlo. A navíc, proč by někdo kradl olověnou rakev? Zmizení ostatků zednáře Irvina sice šetří místní policie, ale případ brzo uzavírá jako krádež a znesvěcení hrobu. Pachatel zůstává neznámý. Případ je uzavřen a barbadoští svobodní zednáři dodnes marně hledají tělo významného zakladatele své lóže. Avšak podobné události zde nejsou ničím neobvyklým. Hřbitovy na Barbadosu jsou svými záhadami pověstné! Co se to na karibském ostrově děje?

Morbidní hrátky temných sil?

Poprvé se o Barbadosu v souvislosti s neklidnými mrtvými začíná hovořit na začátku 19. století. Všechny tehdy šokují tajemné události na oistinském hřbitově Christ Church, v hrobce rodiny Chaseů. Případ je tak tajemný, že se o něm rychle dozvídá celý svět. Co podivného se zde stalo? Vše začíná smrtí Dorcas Chase (†1812). Její otec Thomas Chase (†1812) se navenek jeví jako spořádaný muž, ale za zdmi svého domu je prý despotický a všechny kolem sebe tyranizuje. Moří otroky i členy vlastní rodiny. Dorcas to údajně nevydrží a raději spáchá sebevraždu! Je pohřbena do rodinné hrobky, ke své mladší sestře Mary Ann (†1808) a babičce Thomasině Goddard (†1807). Pohřeb Dorcas se koná 6. července 1812. Při otevření hrobky zaměstnanci hřbitova zjišťují, že rakve uvnitř jsou zpřeházeny. Rakev Mary Ann leží v rohu u stěny a Goddardina je opřená o stěnu hrobky. Mohlo něco takového způsobit silné zemětřesení? K tomu tady ale za posledních pět let nedošlo! Je snad na vině nějaká tajemná síla?

Je rodina Chaseů prokletá?

Přesně měsíc po pohřbu Dorcas je do hrobu ukládán i její despotický otec Thomas. Jeho pohřeb už nedoprovázejí žádná mystéria a na příhodu s přeházenými rakvemi by se vlastně mohlo zapomenout. Avšak ne na dlouho! Ve středu 25. září 1816 je hrobka opět otevřena, protože do ní chtějí hrobníci uložit tělo Chaseova vnuka Samuela Brewstera Amese (†1816). Rakve uvnitř nevelké komory o rozměrech dva na čtyři metry jsou opět chaoticky zpřeházeny. Veřejnost si tehdy myslí, že za všechno mohou černošští otroci, kteří se Chaseům mstí za špatné zacházení. Jenomže pečeť na dveřích je neporušená! Tak jak je možné, aby se někdo dostal do hrobky? A jak by zde s těžkými, kovovými rakvemi manipuloval? Některé z nich jsou prý otočené o 180 stupňů, ale takový manévr těsný prostor pohřební komory neumožňuje!

Další rána pozůstalým

Pokud se v té době ještě najde někdo, kdo nadpřirozené jevy v této hrobce nepřipouští, pak jej následující události nemohou nechat na pochybách. V roce 1816 Chaseovi nechávají do své hrobky uložit ostatky Samuela Brewstera (jde jen o shodu jmen s výše zmiňovaným Samuelem Brewsterem Amesem - pozn. red.), které až do té doby spočívaly na nedalekém hřbitově sv. Filipa. Obřad se koná 16. listopadu a otevření hrobu sleduje mnoho lidí. Dokonce mezi sebou uzavírají sázky, jestli jsou rakve stále na svém místě. Vyhrávají ti, kteří tipují, že budou rozházené. Rakve jsou pomíchané a truhla s ostatky paní Goddard je navíc celá rozlámaná. Tato událost nutí úřady celou aféru prošetřit. Hrobka je důkladně prohlédnuta, ale vyšetřovatelé nenacházejí nic neobvyklého. Stěny, podlaha i strop jsou stabilní. Rakve jsou opět srovnány, komora uklizena a tělesné ostatky paní Goddard smeteny do rohu na hromádku. Místnost je zapečetěna. Skutečně si lidé myslí, že nyní už budou mít obyvatelé hrobky klid?

Uhlídají strážci hrob?

Když umírá další členka Chaseova klanu, Thomasina Clark, jejího pohřbu 17. července 1819 se účastní mnoho hostů. Je zde i britský guvernér Barbadosu Sir Stapleton Cotton, užívající titul lord Combermere (1773 - 1865), a dva vládní úředníci. Také oni zřejmě spolu s dalšími lidmi vykřiknou překvapením, když uvnitř krypty spatří rozházené rakve. Combermere nařídí hrobku znovu pečlivě prozkoumat, ale úředníci nenacházejí nic, co by vysvětlovalo barbadoskou záhadu. Lord nechává na podlahu nasypat velkou vrstvu jemného písku, vstup osobně zapečetí a pro jistotu u něho nechává nepřetržitě stát stráž - až do dubna následujícího roku. Prokazatelně neporušená hrobka je úředně otevřena 18. dubna 1820. Jejího průzkumu se osobně účastní lord Combermere, jeho tajemník major J. Finch a několik věrohodných úředníků. A výsledek? S rakvemi si zase někdo podivně pohrával! V písku jsou ovšem pouze stopy po pohybu rakví. Skutečně zde straší nějaké přízraky?

Lordův rázný zásah

Poslední události barbadoského guvernéra rozzuří. Temným živlům se musí udělat přítrž! Ale jak? Lord Combermere je bývalým vojákem, a proto s oblibou volí razantní řešení. Nechává hrobku vyklidit. Hrobníci pohřbívají nebožtíky do jiného hrobu a původní Chaseova hrobka zůstává až dodnes prázdná. Zdá se, že přízrak byl zažehnán a s rakvemi této rodiny už nic nehýbe. Záhadu se ale objasnit nepodařilo. Mohou za pohyb rakví na Barbadosu duchové? Jsou za tím nějaké tajemné síly ostrova? Anebo může být vysvětlení jiné, daleko prozaičtější?

Jan Zeman


Kopírujte se zdrojem (přepsáno z Enigmi)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jste Goth?

Ano!!!!!! 43.9% (183)
Ne 22.5% (94)
Fůůůůůj nikdy!!!!!!! 12% (50)
Nevím co to je 10.6% (44)
Ne jsem emo 11% (46)

Komentáře

1 RoseCullen Gothic-Death RoseCullen Gothic-Death | Web | 5. prosince 2010 v 12:47 | Reagovat

V rakvi budu jednou spát...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama